ŽIVOT JE HROU.  VYHRÁT MŮŽE KAŽDÝ. CHCE TO JEN…

Toto je můj příběh, jak to všechno začalo.

Ze dna až na vrchol

Úspěch. Nehmotná věc, po které touží většina z nás. A málokdo má příležitost popadnout štěstí za pačesy. Není jednoduché odrazit se ze dna. Není vůbec snadné kráčet po úpatí hory, začít stoupat a nakonec se vydrápat až na samý vrchol. Ale zvládnout se to dá. Je to ovšem fuška. Často je to nebezpečné, ale stojí to za to. Cestou sbíráte neocenitelné zkušenosti, vaše nadšení, odvaha, trpělivost a odhodlání procházejí zatěžkávací zkouškou. Někdy musíte uhnout z přímého směru. Nebo se dokonce kousek vrátit a zkusit to jinudy. Důležité je nevzdat to. Ale až jste nahoře, uvědomíte si, že jste dosáhli něčeho víc než ostatní. Že těm, které jste nechali v údolí hluboko pod vámi, bude vždy něco scházet. Nikdy nezískají to, co získáte vy. Rozhled. Pokoru. Zkušenosti. Víru v sebe sama. Schopnost zdolávat překážky. Schopnost změnit sami sebe. A měnit svět kolem sebe. Hrdost na to, čeho jste dosáhli. Pocit vítězství.

Jako horolezec o tom něco vím.

Když vám sudičky nejsou nakloněny, musíte….

Když jsem byl malý, často jsem o úspěchu snil. O bohatství. O všech těch nedostupných věcech, které bych si mohl koupit, kdybych byl bohatý. A snil jsem o to častěji, že naši nebyli žádní pracháči. Tajně jsem si spřádal plány a těšil se na dobu, až budu dospělý a všem ukážu. Asi to znáte.

Moje plány dostaly první trhliny v okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že se musíme stěhovat. Změna bydliště v období, kdy procházíte pubertou, nové hledání kamarádů a zvykání si na jiné učitele a jejich metody, to s mladým člověkem docela zamává.

To bylo poprvé, když jsem si uvědomil, jak důležité mít domov. Ať již jde o vlastní byt nebo rodinný dům. Ani byste neřekli, jak pozitivní vliv má atmosféra pohodlného, právě zrekonstruovaného bytu, a stabilní rodinné prostředí na zdravý vývoj osobnosti, na učení, na rozvoj každého, kdo prochází neklidnou dobou dospívání. Taková byla moje první zkušenost s rekonstrukcemi starších bytových prostor.

….se učit, se učit, se učit

Čas běžel dál a já jsem se rozhodl stát se vojákem z povolání. Přesně jsem věděl, jaké výhody mi profesionální služba může nabídnout. Vysokou školu, pevné zázemí, spolehlivé kamarády, ubytovaní, stravu, jistotu pravidelného příjmu. Měl jsem čas věnovat se sám sobě, začal jsem studovat, co mě bavilo. Rozšiřoval jsem si obzory. Mou vášní se staly knihy, zejména ty o podnikání. Fascinovaly mě Kiyosakiho Příběhy úspěšných, Velká kniha realitního byznysu a samozřejmě 8 základních lekcí vojenského výcviku pro podnikatele. Když jsem dostudoval, peníze pro mne nepředstavovaly žádný problém. Po nástupu na útvar jsem bral 28 000 Kč čistého, což je pro mladého, svobodného muže pořádný balík.

Proměňte hendikep ve výhodu!

Už ve 23 letech jsem vydělal dost peněz na to, abych si mohl vzít hypotéku a koupit první byt. Trávil jsem celá odpoledne jeho rekonstrukcí. Makal jsem a šel jsem tvrdě za svým cílem. Byt jsem zvelebil, pronajal a po pěti letech jej prodal se ziskem 0,5 mil. Kč. Byl jsem takříkajíc za vodou.

V té době jsem pochopil, že to, co jsem zpočátku považoval za svůj hendikep, můžu snadno obrátit ve výhodu. To, že jsem pocházel z chudých poměrů, znamenalo, že jsem si obrovsky vážil každé vydělané koruny. Každé příležitosti. Učil jsem se za pochodu a sbíral první cenné zkušenosti. První splátky hypotéky jsem nastavil úplně špatně. Výsledkem bylo záporné cashflow. Takže jsem byl rád, že jsem vůbec nějak vyžil. Návratnost investice byla v nedohlednu. Ale neustálé studium a víra v sebe sama mi otevřela oči. Vzal jsem si ponaučení z vlastních chyb. Lezení po skalách mne poučilo, že bezhlavě riskovat se nevyplácí. Vždycky vás musí někdo nebo něco jistit. Změnil jsem model financování, obchodní strategii a najednou jsem viděl, že můj dětský sen se stává skutečností.

Bohatství je v každém nás

Už v době, kdy jsem zvolil životní dráhu profesionálního vojáka a prodal svůj první zrenovovaný byt, jsem si mohl pořídit velký rodinný dům. Vybavit jej moderním zařízením. Mohl jsem si dovolit moderní Audi, o kterém jsem vždycky snil. Mohl jsem cestovat po světě a nijak se neomezovat. Jenže já chtěl víc. Chtěl jsem po sobě něco zanechat. Žijeme přece jen jednou.

Takže místo toho, abych utrácel za drahou elektroniku, oblečení, alkohol a luxusní fára, jsem jezdil starým Escortem. Šest let jsem bydlel v bytě, v němž jsem byl současně nájemcem a pronajímal pokoje dalším podnájemníkům. Podařilo se mi stlačit životní náklady na minimum; současně mi příjem z nájmu vlastního bytu umožnil pokrýt hypotéku. Šetřil jsem a ušetřené peníze znovu investoval. Do vzdělání. Do vlastního rozvoje. Do podnikání s realitami. Do budoucnosti.

Dnes mám krásný, moderně zařízený dům, řídím i to vysněné luxusní Audi, ale především úspěšnou firmu. Práce mne neskutečně baví a pozitivně nabíjí. Cestuju po světě a užívám si života. Prakticky z ničeho jsem vybudoval známou obchodní značku. Dosáhl jsem všeho, po čem jsem jako malý kluk toužil. Ale v hloubi duše jsem zůstal tím malým klukem. Sny mě pořád neopustily.

 

MÁ VIZE

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se někomu daří vše, na co sáhne, a někomu zase nejde vůbec nic, i kdyby se rozkrájel? Protože lidé jsou různí. Někteří jsou obdaření větší „porcí“ talentu než jiní, zato však nemají tak pevnou vůli. Ne ke každému je osud milosrdný a namíchá mu na začátku ty nejlepší karty, všichni ale mají šanci vyhrát ve hře s názvem ŽIVOT.